27 září 2006
BFU v akci: Nez si stahneme software
Jakkoliv klidna se vcera zdala aniti-dementi fronta, tak dnes dementi opet uderili.
A zase tu mame programatora, ktery dela software a dava ho zadarmo na webu. Pochopitelne na strance, odkud se software stahuje je uvedena minimalni konfigurace potrebna pro beh. To abychom usetrili uzivatelum starosti se stahovanim a resenim problemu typu - proc mi to sakra nefunguje?
A co na to dement? Nic. Proste posle email a zepta se, jestli to bude fungovat na jeho systemu XYZ. Pochopitelne, ze na strankach je jeho XYZ uveden na seznamu podporovanych systemu. Ale to by musel umet cist. Nu coz. Zpetne bombardovani dementa linkem se sytemovymi pozadavky je patricna reakce...
Poznamka: zajimavym jevem u dementu je, ze psat umi, ale cist na webu uz nejak nezvladaji. Take maji jednu zasadni vlastnost. A sice, ze zasadne nepouzivaji vyhledavac. Dementi!
A zase tu mame programatora, ktery dela software a dava ho zadarmo na webu. Pochopitelne na strance, odkud se software stahuje je uvedena minimalni konfigurace potrebna pro beh. To abychom usetrili uzivatelum starosti se stahovanim a resenim problemu typu - proc mi to sakra nefunguje?
A co na to dement? Nic. Proste posle email a zepta se, jestli to bude fungovat na jeho systemu XYZ. Pochopitelne, ze na strankach je jeho XYZ uveden na seznamu podporovanych systemu. Ale to by musel umet cist. Nu coz. Zpetne bombardovani dementa linkem se sytemovymi pozadavky je patricna reakce...
Poznamka: zajimavym jevem u dementu je, ze psat umi, ale cist na webu uz nejak nezvladaji. Take maji jednu zasadni vlastnost. A sice, ze zasadne nepouzivaji vyhledavac. Dementi!
26 září 2006
BFU v akci: stahujeme/instalujeme software
Poslední dobou je na anti-dementí frontě relativní klid. To ale neznamená, že dementi spí nebo že by jich ubývalo. Dnes by klid narušen dalším z řady dementů.
Začneme jako vždy úvodem do problému. Takže děláte soft, který je lokalizovaný do několika jazyků. Pro každý jazyk je připravena specialní verze. Všechny verze umístíte na jedno místo na webu, odkud je možné je stáhnout. Jelikož ale lokalizaci připravují jiní lidé než vy, tak udělate speciální stránku, ktará slouží jako zdroj, odkud si lokalizátoři stahují zdrojáky, aby je mohli lokalizovat. Na první místo na stránce napíšete, že stránka slouží lidem, kteří lokalizují nebo chtějí udělat novou lokalizaci. Plus tam jsou návody, jak lokalizace probíhá, aby nově příchozí věděli do čeho jdou.
A co se nestane. Napíše vám nějakej tydýt, že si stáhl anglickou verzi, stáhl si zdrojáky a nahrál je do adresáře, kam to nainstaloval a diví se, že to neni lokalizovaný. No bodejť by bylo, že? A kde přišel na to, že to má právě takhle s timhle softem udělat? Čili (a modří už vědí) dement.
Začneme jako vždy úvodem do problému. Takže děláte soft, který je lokalizovaný do několika jazyků. Pro každý jazyk je připravena specialní verze. Všechny verze umístíte na jedno místo na webu, odkud je možné je stáhnout. Jelikož ale lokalizaci připravují jiní lidé než vy, tak udělate speciální stránku, ktará slouží jako zdroj, odkud si lokalizátoři stahují zdrojáky, aby je mohli lokalizovat. Na první místo na stránce napíšete, že stránka slouží lidem, kteří lokalizují nebo chtějí udělat novou lokalizaci. Plus tam jsou návody, jak lokalizace probíhá, aby nově příchozí věděli do čeho jdou.
A co se nestane. Napíše vám nějakej tydýt, že si stáhl anglickou verzi, stáhl si zdrojáky a nahrál je do adresáře, kam to nainstaloval a diví se, že to neni lokalizovaný. No bodejť by bylo, že? A kde přišel na to, že to má právě takhle s timhle softem udělat? Čili (a modří už vědí) dement.
22 září 2006
Dement webmasterem
Rychlý blog post během hektického dne plného práce. Hledam na webu jednu kulturní akci. Najdu zmínku na stránkách města, který to pořádá. Zjišťuju, že si pro to zaregistrovali doménu s názvem té akce - fajn, pořádá se to každý rok. Ale kterej dement dal na stránky města jen text s URL, který nefunguje jako odkaz. Proč je to jen text? Takhle to musim kopírovat do prohlížeče! Tohle má být přeci link, na který se dá kliknout a který mě hodí na ty stránky. U toho asi někdo přemejšlel prdelí a ne hlavou. Vod čeho tu ten web, kurva, je? Proč tu jsou linky, kterýma se dá odkazovat? Asi proto, abysme to ignorovali a nepoužívali a přidělávali lidem práci. No jen tak dál a hurá zpátky na stromy.
A tohle není ojedinělý případ - už jsem to viděl víckrát. Prostě dementi jsou všude.
A tohle není ojedinělý případ - už jsem to viděl víckrát. Prostě dementi jsou všude.
15 září 2006
Subjecty v mailech
Posíláte e-maily? Vyplňujete pole subject (česky předmet)? Ne? Tak slyšte příběh, který se stal nestal.
Takže opět tu máme vývojáře software. Software už je celkem populární a tak chodí chybová hlášení z různých koutů světa od různých lidí s různým vzděláním. A protože vývojář je uvědomělý a chce, aby měl při práci co nejméně překážek, tak na stránkách s produktem popíše, jak hlásit chyby. Jelikož zažil několik hodně obtížných systémů hlášení chyb, nechce své uživatele takto zatěžovat. Požaduje jen několik málo věcí:
Subject: tvůj skvělý soft verze X.Y.Z: nefunguje přidávaní koblih
Ahoj!
Když se pokusím přidat koblihu z adresy adresa, tak mi to spadne. Nehodí to žádnou chybu a program se ukončí. Dělá to vždycky. Zkusil jsem i tohle a pořád nic. Můžeš na to kouknout, kde je problém?
Díky,
--
Hlásič chyby
A co na to vývojář? Má adresář v poštovnim programu, který obsahuje maily týkající se jeho skvělého programu. Plus má filtr, aby když je v subjectu jméno jeho skvělého programu, tak aby se tam email automaticky přesunul - klasický třídění pošty. Práce je snadná, všechno je po kupě, nezdržuje ho prohledávání a opětovné pročítání mailů. Podle subjectu rychle vyhledá, zda už se chybou zabýval, a ví co v mailu je. Program nevyvíjí na plný úvazek, ale ve volném čase, takže někdy uběhne pár dní, kdy se k mailu vrátí a už neví, co tam bylo, ale podle subjectu to pozná. Mezitím přijdou další maily, takže tento se mezi nimi může ztratit.
No a teď ukázky, jak to může vypadat v praxi:
Takže opět tu máme vývojáře software. Software už je celkem populární a tak chodí chybová hlášení z různých koutů světa od různých lidí s různým vzděláním. A protože vývojář je uvědomělý a chce, aby měl při práci co nejméně překážek, tak na stránkách s produktem popíše, jak hlásit chyby. Jelikož zažil několik hodně obtížných systémů hlášení chyb, nechce své uživatele takto zatěžovat. Požaduje jen několik málo věcí:
- uvést jméno a verzi produktu, kterého se hlášení týká,
- popsat, kde je problém, příp. jaké kroky k tomu vedou,
- jaké zařízení používate,
- vyplnit subject nečím smysluplným.
Subject: tvůj skvělý soft verze X.Y.Z: nefunguje přidávaní koblih
Ahoj!
Když se pokusím přidat koblihu z adresy adresa, tak mi to spadne. Nehodí to žádnou chybu a program se ukončí. Dělá to vždycky. Zkusil jsem i tohle a pořád nic. Můžeš na to kouknout, kde je problém?
Díky,
--
Hlásič chyby
A co na to vývojář? Má adresář v poštovnim programu, který obsahuje maily týkající se jeho skvělého programu. Plus má filtr, aby když je v subjectu jméno jeho skvělého programu, tak aby se tam email automaticky přesunul - klasický třídění pošty. Práce je snadná, všechno je po kupě, nezdržuje ho prohledávání a opětovné pročítání mailů. Podle subjectu rychle vyhledá, zda už se chybou zabýval, a ví co v mailu je. Program nevyvíjí na plný úvazek, ale ve volném čase, takže někdy uběhne pár dní, kdy se k mailu vrátí a už neví, co tam bylo, ale podle subjectu to pozná. Mezitím přijdou další maily, takže tento se mezi nimi může ztratit.
No a teď ukázky, jak to může vypadat v praxi:
- Subject: prázdný
- Subject: O prgu
- Subject: Bug
- Subject: feature request
- Subject: Help!
- Jsou takoví vytrvalí uživatelé, kteří pořád píší stejný subject a popisují další chyby. A teď se v tom vyznejte.
- Někdo nenapíše, o jakým programu mluví a pak se diví, když se ho člověk zeptá, o čem jako že mluví, že tam toho má víc.
- Taky dobrý je, když se někdo ptá na věci, který jsou pospaný na webových stránkách ve FAQ.
- Lidi se taky ptají na věci, které vůbec s vašimi aplikacemi nesouvisí.
- Chtějí poradit, co mají dělat se svým hardwarem.
- Chtějí poradit s jinými programy.
14 září 2006
BFU v akci: Feature requesty a testování
Tak jo, tentokrát mě pěkně nasral. Dement jeden Korejskej! O co jde? Takže máme software, který načítá vstupní soubory (XML) v různých kódováních a překódovává je do Unicode-16. Běžný kódový stránky pro Evropu a Ameriku umíme odladit, protože písmo zde má stejnou tradici, takže i implementace kódových stránek je stejná. No problem.
Problémy však jsou s takovýma věcma jako je japonština, čínština, korejština, atd., které mají jinou písmovou tradici a proto je implementace odlišná. Není to nic extra složitýho, ale bez znalosti daného jazyka a s příslušnym fontem to člověk nemá šanci udělat.
No takže váš soft si stáhne nějaký Korejec a nejde mu korejština. Jasně, korejsky neumíte a dokud si o to někdo nenapíše, tak to nemá smysl řešit. No dobrá, požadavek na korejšinu přišel, proč to neudělat, přidání není nic složitýho jen potřebujete testera, který to ochotně vyzkouší a napíše vám, tady je chyba, mělo by to být tak a tak, ale vidim to a to. Potud žádná křeč.
Takže sednete ke kompu, začnete googlovat, abyste našli kódovou stránku pro koreštinu a její mapování do Unicode-16. Pak potřebujete znát systém zakódování, abyste to správně přečetli a dobře dekódovali. To se taky dá najít, ale je to maličko těžší. Ale všechno potřebné nakonec seženete, sednete, napíšete. Uděláte testovací verzi. Napíšete testerovi, ať otestuje testovací verzi (podobnost s telefonistou zde není náhodná!), kde mu řeknete, že ať nic dalšího netestuje, že to tam prostě nefunguje, páč je to brutálně vývojová verze a že to teda nemá smysl.
On vám sice napíše, že to tam nefunguje, což vy víte, páč jste ten kód přeci psali a taky jste mu psali, že to nefunguje, ale on vám to prostě musí sdělit. Na druhou stranu otestuje tu korejštinu a napíše, že to funguje. Tak jste rádi, že se to povedlo a máte radost, že váš program může používat víc lidí a máte takový ten pocit, že váš program je hodně mezinárodní - můžou ho přeci používat až v daleké Koreji. Ale co se nestane. Za týden vám ten tydýt napíše, že Korejština nefunguje. Jen tohle. Nic víc, nic míň. Takže kupuju letenku do Koreje a jdu mu rozbít hubu! Dementovi!
Problémy však jsou s takovýma věcma jako je japonština, čínština, korejština, atd., které mají jinou písmovou tradici a proto je implementace odlišná. Není to nic extra složitýho, ale bez znalosti daného jazyka a s příslušnym fontem to člověk nemá šanci udělat.
No takže váš soft si stáhne nějaký Korejec a nejde mu korejština. Jasně, korejsky neumíte a dokud si o to někdo nenapíše, tak to nemá smysl řešit. No dobrá, požadavek na korejšinu přišel, proč to neudělat, přidání není nic složitýho jen potřebujete testera, který to ochotně vyzkouší a napíše vám, tady je chyba, mělo by to být tak a tak, ale vidim to a to. Potud žádná křeč.
Takže sednete ke kompu, začnete googlovat, abyste našli kódovou stránku pro koreštinu a její mapování do Unicode-16. Pak potřebujete znát systém zakódování, abyste to správně přečetli a dobře dekódovali. To se taky dá najít, ale je to maličko těžší. Ale všechno potřebné nakonec seženete, sednete, napíšete. Uděláte testovací verzi. Napíšete testerovi, ať otestuje testovací verzi (podobnost s telefonistou zde není náhodná!), kde mu řeknete, že ať nic dalšího netestuje, že to tam prostě nefunguje, páč je to brutálně vývojová verze a že to teda nemá smysl.
On vám sice napíše, že to tam nefunguje, což vy víte, páč jste ten kód přeci psali a taky jste mu psali, že to nefunguje, ale on vám to prostě musí sdělit. Na druhou stranu otestuje tu korejštinu a napíše, že to funguje. Tak jste rádi, že se to povedlo a máte radost, že váš program může používat víc lidí a máte takový ten pocit, že váš program je hodně mezinárodní - můžou ho přeci používat až v daleké Koreji. Ale co se nestane. Za týden vám ten tydýt napíše, že Korejština nefunguje. Jen tohle. Nic víc, nic míň. Takže kupuju letenku do Koreje a jdu mu rozbít hubu! Dementovi!
05 září 2006
Chodci a chodníky
Bydlim ve městě, jehož centrum je historickou památkou. Ve středu je náměstí, z něj vedou ulice. Žádné překvapení, tak už to ve městech bývá. Ovšem tyto ulice jsou většinou úzké. V době vzniku byly třeba až příliš široké. Tehdy prostě nikdo nevěděl, že by se měly stavět ulice široké tak, aby se vedle sebe vešly dvě auta (nebo víc). Takže hodně ulic je, no vlastně všechny jsou jednosměrné.
Některé ulice jsou lemované hezky širokým chodníkem, kde se vedle sebe naskládají 4 chodci a každý má pro sebe dost prostoru. Pak tu jsou ulice, kde se vedle sebe vejdou přibližně 3 chodci. Taky fajn - místa je pořad dost. No ale taky tu jsou ulice, kde se vedle sebe vejdou jen tak tak 2 chodci. A vůbec nejhorší situace je tam, kde se na chodník vejde maximálně jeden chodec.
Takže dneska si to šinu do města po chodníku, kde se vedle sebe jen tak tak vejdou 2 chodci. Většinou potkávam jednoho člověka. Neni problém - obejdu po chodníku. Někdy se zezadu přiblížim ke dvěma lidem. Nevidí mě (kdo má oči vzdau, že?), takže je obcházím tak, že vstoupim do silnice. Pořád no problem.
Ovšem nechápu to, že když jdou proti mě dva lidi, zabírají celej chodník a vůbec nemají snahu se vyhnout. A to mě vidí na 30 metrů dopředu. A je jim jasný, že se musíme minout. Dementi!
Některé ulice jsou lemované hezky širokým chodníkem, kde se vedle sebe naskládají 4 chodci a každý má pro sebe dost prostoru. Pak tu jsou ulice, kde se vedle sebe vejdou přibližně 3 chodci. Taky fajn - místa je pořad dost. No ale taky tu jsou ulice, kde se vedle sebe vejdou jen tak tak 2 chodci. A vůbec nejhorší situace je tam, kde se na chodník vejde maximálně jeden chodec.
Takže dneska si to šinu do města po chodníku, kde se vedle sebe jen tak tak vejdou 2 chodci. Většinou potkávam jednoho člověka. Neni problém - obejdu po chodníku. Někdy se zezadu přiblížim ke dvěma lidem. Nevidí mě (kdo má oči vzdau, že?), takže je obcházím tak, že vstoupim do silnice. Pořád no problem.
Ovšem nechápu to, že když jdou proti mě dva lidi, zabírají celej chodník a vůbec nemají snahu se vyhnout. A to mě vidí na 30 metrů dopředu. A je jim jasný, že se musíme minout. Dementi!
01 září 2006
Typografem snadno a rychle
Začneme zeširoka. Miluju, když někdo (většinou nějaká "mocná" firma) vytváří v lidech pocit, že udělat nějakou věc je přeci tak snadné. S naším wizardem dokážete vytvářet dokumenty snadno a rychle. Snadno a rychle neboli hnusně a nekvalitně. Vše, co se udělá rychle, nemůže být kvalitní. Kvalita vyžaduje investovat práci, čas a péči (a ještě pár dalších věcí).
Ale dost obecných plků, jdeme rovnou k věci. Microsoft Word. S ním dokáže vytvářet dokumenty i vaše babička. Dokáže. Ale garantuju vám, že to bude hnus nad hnus (pokud vaše babička není typograf a nestráví hodiny nad přemlouváním Wordu, aby mi tu sakra dělal půlčtverčíkovou mezeru).
Problém ale začíná jinde. Někdo musí text napsat - autor. Někdo ho musí vysadit - typograf. Tahle cesta je pomalá a drahá. Málokdo si ji může dovolit. Proto se často přenáší část úpravy nebo úplně celá (v tom horším případě) na autora textu, který ovšem většinou o sazbě nic neví. Tito lidé pak dělají takové věcičky, jako že podtrhávají, nekonzistentně zvýrazňují a pokud mají tu moc, mění písmo. Jo, ve Wordu takovou věc uděláte rychle. Klik, klik a je to. Jenže výsledek opravdu stojí za to.
Nehodlam tu dál nadávat na Word. Word je textový procesor a není to nástroj pro sazbu. Tečka. Ve Wordu si klidně text připravte, pokud vám nevadí, že už to ničim jinym než Wordem nezpracujete. Jak odvážná a kacířská je myšlenka čistého textu, který je dál zpracovatelný libovolným nástrojem. Nikdy se ve Wordu nepokoušejte o sazbu. Nemá to cenu. Ztráta času.
Už ale slyšim: Já ve Wordu knížky nesázím (to je jedině dobře), já vůbec nesázim, já si potřebuju udělat jen takovou cedulku. A jsme u toho. Tomu se řiká akcidenční sazba. V typografii možná více než jinde platí pravidlo, že méně znamená více. Takže nebudeme podtrhávat, to co chceme zdůraznit, ale uděláme to pěkně tučnym a přiměřeně velkým stupněm písma.
Druhá zasadní věc, co mě neskutečně vytáčí a nejen mě je písmo MS Comics Sans. Tedy úplně přesně řečeno není to samo písmo, co mě vytáčí, ale jeho nevhodné používání. Písmo má v názvu Comics a charakterem připomíná cirkus. Když budu dělat poutač pro cirkus, tak ho klidně použiju, pokud bych neměl po ruce lepší font. Ale proč jím proboha někdo dělá popisky technických kreseb? Nebo jím někdo sází jídelní lístek? Ještě jsem nebyl v podniku, ke kterýmu by se to písmo hodilo (a takových podniků moc nebude). Ovšem nejhorší, co vás může potkat, je kombinace obojího.
To není nic jinýho než neskutečný amaterismus. A přitom by stačilo použít nějaké dobře čitelné písmo a nepodtrhávat (to přeci není tak náročné). A hned by to vypadalo o milion procent líp.
Ale dost obecných plků, jdeme rovnou k věci. Microsoft Word. S ním dokáže vytvářet dokumenty i vaše babička. Dokáže. Ale garantuju vám, že to bude hnus nad hnus (pokud vaše babička není typograf a nestráví hodiny nad přemlouváním Wordu, aby mi tu sakra dělal půlčtverčíkovou mezeru).
Problém ale začíná jinde. Někdo musí text napsat - autor. Někdo ho musí vysadit - typograf. Tahle cesta je pomalá a drahá. Málokdo si ji může dovolit. Proto se často přenáší část úpravy nebo úplně celá (v tom horším případě) na autora textu, který ovšem většinou o sazbě nic neví. Tito lidé pak dělají takové věcičky, jako že podtrhávají, nekonzistentně zvýrazňují a pokud mají tu moc, mění písmo. Jo, ve Wordu takovou věc uděláte rychle. Klik, klik a je to. Jenže výsledek opravdu stojí za to.
Nehodlam tu dál nadávat na Word. Word je textový procesor a není to nástroj pro sazbu. Tečka. Ve Wordu si klidně text připravte, pokud vám nevadí, že už to ničim jinym než Wordem nezpracujete. Jak odvážná a kacířská je myšlenka čistého textu, který je dál zpracovatelný libovolným nástrojem. Nikdy se ve Wordu nepokoušejte o sazbu. Nemá to cenu. Ztráta času.
Už ale slyšim: Já ve Wordu knížky nesázím (to je jedině dobře), já vůbec nesázim, já si potřebuju udělat jen takovou cedulku. A jsme u toho. Tomu se řiká akcidenční sazba. V typografii možná více než jinde platí pravidlo, že méně znamená více. Takže nebudeme podtrhávat, to co chceme zdůraznit, ale uděláme to pěkně tučnym a přiměřeně velkým stupněm písma.
Druhá zasadní věc, co mě neskutečně vytáčí a nejen mě je písmo MS Comics Sans. Tedy úplně přesně řečeno není to samo písmo, co mě vytáčí, ale jeho nevhodné používání. Písmo má v názvu Comics a charakterem připomíná cirkus. Když budu dělat poutač pro cirkus, tak ho klidně použiju, pokud bych neměl po ruce lepší font. Ale proč jím proboha někdo dělá popisky technických kreseb? Nebo jím někdo sází jídelní lístek? Ještě jsem nebyl v podniku, ke kterýmu by se to písmo hodilo (a takových podniků moc nebude). Ovšem nejhorší, co vás může potkat, je kombinace obojího.
To není nic jinýho než neskutečný amaterismus. A přitom by stačilo použít nějaké dobře čitelné písmo a nepodtrhávat (to přeci není tak náročné). A hned by to vypadalo o milion procent líp.
