15 prosince 2008

 

Jdeme se vyfotit

Navrat do Cech je blazeny. Jsou tu pekny holky, dobry pivo. Jen to pocasi je v poslednich dnech jak od dementa. Nicmene pro uspesnou karieru v zahranici je treba poridit fotku na vizum (pro pomalejsi: vizum neni turisticke, alebrz pracovni). Nejde ovsem o obycejnou pasovku, fotky na vizum jsou 5x5 cm. Toz vzhuhu k fotakovi.

U nas je tu jeden takovy sikovny, posledne tam na me byli tak hodny, volba je tedy jasna. Dojdu tam a pan na me: "Co si prejete?"
"Vyfotit na vizum."
"Tak pojdte... upravte se..." a zacne se chapat fotaku. Od posledne vim, ze to (prej) nejde obycejnym, ale je treba zvlastni (prej). On se chape normalniho fotaku. Tak se jen tak ubezpecuju: "Bude to na vizum."
On: "Jo jo, na pockani."
Ja: "No na pockani, ale na vizum!"
On: "Jo aha, tak to bude chtit asi bily pozadi, ze jo?"
Ja: "To by asi chtelo."
Zmeni pozadi a rozstipne me: "Ale viza uz nejsou potreba ne?"
Jdu virtualne do kolen a v duchu si rikam, proc si mysli, nevim co chci. Jeden z nas tu je dement, ale ja to nebudu.
Nicmene musime byt trpelivost sama: "Cestovni uz ne, ale pracovni jo."
"Tak se posadte."
Zmackne cudlik a cvakne to.
"Tak se pojdte podivat."
Vypadam tam jak terorista, ale to na vsech fotkach.
"Dobry."
"Ale budete si muset pockat, bude asi tak za hodinu."
Nechapu, proc za hodinu, kdyz posledne mi to udelala pani za 10 minut, ale budiz, potrebuju to hlavne dneska.
Typek odnese kartu pani, co dela na masine neci fotky, ta ji dava do stroje a rika: "Chilku si pockejte, hned to bude."
Jak jsem rad, kdyz se mnou jedna schopny clovek a ne dement. Blazenost se mi rozplyva po tele s tim, ze fotka bude za par minut (stejne jako posledne). Sikovna pani ji prozene strojem, vypadne papir a sikovna pani ho jde orezat na 5x5 cm.
"Tady to mate."
Platim 109 Kc a ochazim.

Komentáře: Okomentovat



<< Domu

This page is powered by Blogger. Isn't yours?