09 listopadu 2006
Standardy? Nedodrzujem!
Jednim z projevu dementismu na poli IT je nedodrzovani standardu. Urcite to znate. Ja tu popisu 2 ruzny situace:
Prvni se tyka kodovych stranek. Ne, nebude to o CP1250 vs ISO-8859-2 (tenhle flame je o nicem). Bude to o ISO-8859-1, kterazto kodova stranka je standardizovana ISO a je urcena pro jazyky jako anglictina, francouzstina, apod. Jejim konkurentem je CP1252 - vznikla z nekonecne a nekoncici moudrosti firmy Microsoft. Tyto dve stranky se lisi asi ve 4 znacich a to tak, ze v ISO nejsou definovany a v CP1252 jsou. Kde je problem? Nekteri lide si proste mysli, ze CP1252 je ISO a tak vytrvale oznacuji soubory kodovane CP1252 jako ISO. No a pak se s tim snazte pracovat. Jak odlisit spatne oznacene soubory od tech spravne oznacenych? Jednoduse. Proste kdyz narazite na ISO-8859-1, tak s nim zachazite jako s CP1252. Jinak se vam ty 4 znaky proste nezobrazi. Je to hnusny hack, ale je to bezna praxe. Kdyz jsem to poprve zjistil, tak jsem byl zhnusen. Proste, aby vas program dobre slouzil uzivatelum, tak musite delat takovyhle hacky. FUJ!
Druhy problem se standardy. Prvni axiom o webu zni: Na webu vladne chaos a bordel. Nemluvim o obsahu, ale o technologiich za webem. I kdyz tu jsou jakesi standardy, tak se stejne nedodrzuji. Vemte si treba CSS. Ale o tom psat nebudu, od toho jsou tu jini - povolanejsi. Ja si rejpnu do site demon.co.uk a jejich weboveho serveru, ktery pouzivaji. V RFC definujicim HTTP je jasne napsano, ze server posila radky ukoncene CRLF. Co myslite: posila webovy server demon.co.uk radky ukoncene CRLF, jak to definuje standard? Spravne. Neposila! Tak jako od ceho tu ten standard potom je? No preci, aby se nedodrzoval! Reknete: je to prkotina. Je. Jenze u toho to zacina. Kdyz uz tu ten standard sakra je, tak by se mel dodrzovat. Site demon.co.uk nebude vyjimka. Takovych webovych serveru bude nasazeno urcite daleko vic.
A co s tim? V prostredi Internetu s tim nejde delat nic. Muze se nam to nelibit, muzeme s tim nesouhlasit, ale to je jediny, co s tim muzeme delat. Ale taky o tom muzeme psat na blogu - treba na blogu venovanem dementum.
Prvni se tyka kodovych stranek. Ne, nebude to o CP1250 vs ISO-8859-2 (tenhle flame je o nicem). Bude to o ISO-8859-1, kterazto kodova stranka je standardizovana ISO a je urcena pro jazyky jako anglictina, francouzstina, apod. Jejim konkurentem je CP1252 - vznikla z nekonecne a nekoncici moudrosti firmy Microsoft. Tyto dve stranky se lisi asi ve 4 znacich a to tak, ze v ISO nejsou definovany a v CP1252 jsou. Kde je problem? Nekteri lide si proste mysli, ze CP1252 je ISO a tak vytrvale oznacuji soubory kodovane CP1252 jako ISO. No a pak se s tim snazte pracovat. Jak odlisit spatne oznacene soubory od tech spravne oznacenych? Jednoduse. Proste kdyz narazite na ISO-8859-1, tak s nim zachazite jako s CP1252. Jinak se vam ty 4 znaky proste nezobrazi. Je to hnusny hack, ale je to bezna praxe. Kdyz jsem to poprve zjistil, tak jsem byl zhnusen. Proste, aby vas program dobre slouzil uzivatelum, tak musite delat takovyhle hacky. FUJ!
Druhy problem se standardy. Prvni axiom o webu zni: Na webu vladne chaos a bordel. Nemluvim o obsahu, ale o technologiich za webem. I kdyz tu jsou jakesi standardy, tak se stejne nedodrzuji. Vemte si treba CSS. Ale o tom psat nebudu, od toho jsou tu jini - povolanejsi. Ja si rejpnu do site demon.co.uk a jejich weboveho serveru, ktery pouzivaji. V RFC definujicim HTTP je jasne napsano, ze server posila radky ukoncene CRLF. Co myslite: posila webovy server demon.co.uk radky ukoncene CRLF, jak to definuje standard? Spravne. Neposila! Tak jako od ceho tu ten standard potom je? No preci, aby se nedodrzoval! Reknete: je to prkotina. Je. Jenze u toho to zacina. Kdyz uz tu ten standard sakra je, tak by se mel dodrzovat. Site demon.co.uk nebude vyjimka. Takovych webovych serveru bude nasazeno urcite daleko vic.
A co s tim? V prostredi Internetu s tim nejde delat nic. Muze se nam to nelibit, muzeme s tim nesouhlasit, ale to je jediny, co s tim muzeme delat. Ale taky o tom muzeme psat na blogu - treba na blogu venovanem dementum.